Poznáváme položky rozvahy

Co je to tedy Rozvaha? Jednoduše se dá říci, že je to výkaz toho, co

Společnost vlastní

A

Co společnost dluží.

Rozdíl těchto dvou položek se nazývá Vlastní kapitál.

A to k danému okamžiku, kdy je výkaz rozvahy sestaven. Je to tedy jakási fotografie daného okamžiku.

Vlastní kapitál  =  Aktiva – cizí pasiva (závazky)

Mnohdy je Vlastní kapitál nazýván „účetní hodnotou společnosti“. V účetním pojetí je vlastní kapitál vyjádřený vzorcem výše. Ale je také součtem kapitálu zaplaceného  akcionáři nebo společníky a zisky vydělanými společností od jejího založení, po odečtení dividend. Nicméně je si tady třeba uvědomit základní věc: Akcie a podíly ve společnosti mají takovou skutečnou cenu, kterou nevyjadřuje „účetní vzorec“, ale takovou cenu, jakou je ochoten za ně zaplatit zájemce.

Jak jsem již uvedl v jiném článku, společnost sleduje dva základní cíle:

• Zvýšení ziskovosti
• Zvýšení vlastního kapitálu

Oba cíle jsou navzájem propojeny a ovlivňují se. Pěkné přirovnání uvádějí autoři v knize „A Manager Guide to Knowing What the Numbers Really Mean“:

„Ziskovost“ je jako známkování  předmětu na vysoké škole. Trávíte semestr psaním seminárek, písemek a ústním zkoušením. Na konci semestru vám lektor dá jedničku, dvojku, trojku nebo čtařku. Vlastní kapitál je jako celkové hodnocení (např. prospěl s vyznamenáním) v určitém časovém okamžiku. Jedna známka jej ovlivní, ale neurčí.

Výkaz zisku a ztráty ovlivňuje rozvahu takovým způsobem, jakým jedna známka ovlivní celkový prospěch. Pokud realizujete zisk, vlastní kapitál ve vaší rozvaze vzroste. Pokud ztrátu, vlastní kapitál klesne. V průběhu času ukazuje sekce vlastního kapitálu v rozvaze kumulaci zisků nebo ztrát, které společnost nese do dalších let. Příslušný řádek se nazývá Nerozdělený zisk (nebo neuhrazená ztráta z minulých let).

Rozvaze je nutné dobře porozumět. Tak jako u výsledovky i rozvahu můžeme považovat tak trochu za umělecké dílo než za výsledek jednoduché kalkulace.

Nejlépe si je na začátku představit třeba vaši vlastní skutečnost vás, jako jednotlivce. Zkuste si posoudit hodnotu vlastního majetku v daném časovém okamžiku. Podívejte se na to, co vlastníte, odečtěte od toho vše, co komukoliv dlužíte a zjistíte tak čistou hodnotu  svého majetku.

 majetek – dluhy = čisté jmění      =>     majetek = dluhy  +  čisté jmění

Při vyčíslování vlastnictví započítejte peníze v bance, nákladné položky jako jsou například byt, dům, auto, pozemky, akcie, dluhopisy atd. Do části dluhů si započítejte hypotéku, spotřebitelský úvěr, kreditní kartu – čerpání k danému datu, úvěr na auto atd.

Všimněte si také, že se v tomto okamžiku vyhýbáme otázce, JAK vypočítat hodnotu zahrnovaných položek. Jaká je hodnota domu, auta, akcie,….? Tady se již blížíme k „uměleckým aktivitám“ manipulace s čísly.

A jak by to vypadalo u společnosti?

• Tomu, co společnost vlastní říkáme Aktiva
• Tomu, co společnost dluží, říkáme Závazky
• A hodnotě společnosti říkáme Vlastní kapitál

Pak základní vzorec má tuto podobu:

aktiva  =  závazky  -  vlastní kapitál

Obě strany vztahu se musí navzájem rovnat.

Položky rozvahy 

Zde se budeme věnovat jenom těm položkám, které se objevují v rozvaze téměř každé společnosti.

Peníze a peněžní ekvivalenty  

Zde asi nic tajuplného neobjevíme. Jedná se o peníze v bankách, investované na peněžních trzích, veřejně obchodovatelné dluhopisy atd. Tedy vše, co můžeme během krátké doby okamžitě proměnit na peníze. V této kategorii není moc místa na konkrétní a tvůrčí úsudek účetní nebo účetního.  Tady se dá ve výkazech jen lhát.

Pohledávky 

To jsou prostředky, které dluží společnosti zákazníci. Je to kategorie v rozvaze, kterou byste měli pečlivě sledovat a vyhodnocovat, protože je také důkladně sledují investoři a věřitelé. Jsou to přísliby plateb, nikoliv provedené platby za odebrané zboží, či služby.

Pokud zákazníci neplatí faktury, najdete v rozvaze také „opravné  položky k pohledávkám“. Jsou to odhady dlužných částek vycházející ze zkušenosti minulých období. Je to snaha reálně ohodnotit tyto pohledávky. Zdůrazňuji, že se jedná o „odhady“. Tedy prostor k „tvůrčí činnosti“. Pokud se zvyšuje  v rozvaze opravná položka k pohledávkám, musí se také zaúčtovat náklad. Tím dochází ke snížení zisku. Opačný postup zisk zvyšuje.

Zásoby 

Patří mezi položky, které je nutno pečlivě řídit. Jejich výše se odvíjí od charakteru činnosti společnosti. Společnosti poskytující služby jich mají málo, ale ostatní – výrobci, malo a velko obchodníci naopak obvykle mnoho. Zásoby mají také různý charakter – jako zásoby výrobků určených k prodeji, dále zásoby náhradních dílů k výrobkům, to vše jsou– výrobky . Zásoby materiálu – to jsou komponenty, z nichž se následně vyrábějí finální výrobky. Samostatnou kategorií jsou také takzvané zásoby rozpracované výroby, představují hodnotu výrobků v procesu výroby, které ještě nejsou dokončeny – tzv. nedokončená výroba.

S touto kategorií se úzce váže tzv. oceňování zásob. A právě oceňování zásob může často měnit aktivní stranu rozvahy. Také nad touto činností tráví účetní mnoho času. A nejen účetní. Je totiž tady velký prostor, jak účetně ovlivnit zlepšení finanční situace společnosti. Jak je zřejmé, zásoby stojí peníze. Snižte zásoby a hle, zvyšujeme tím peněžní prostředky společnosti. Také s rozpracovanou výrobou se dají dělat kouzla.

Pokud si ale  odmyslíme „umělecké ztvárnění stavu zásob“ měla by společnost držet co nejmenší zásoby, neboť právě v nich jsou vázané tzv. umrtvené prostředky. Zase ale musí být obsah skladu na takové úrovni, aby neohrozil plynulost výroby, či prodeje. Řízení zásob je důležitou činností a tak se setkáváme z různými metodami, jak udržet minimální stav zásob nezbytných pro výrobu. Např. v automobilovém průmyslu se můžeme setkat s metodou tzv. Just In Time, kdy jsou komponenty, materiály a sub výrobky dodávány „právě včas“, to znamená v okamžiku, kdy je výroba zrovna potřebuje. To je ale na jiný výklad.

Dlouhodobý hmotný majetek 

Řadí se sem budovy, stroje, automobily, počítače a všechna ostatní hmotná aktiva, které společnost vlastní. Ty zobrazuje rozvaha v tzv. pořizovací ceně. To znamená v cenách, za které je společnost nakoupila. Prakticky to ale nevypovídá nic o tom, jakou mají v daný časový okamžik skutečnou cenu. Tak se tedy můžeme prakticky setkat s tzv. nadhodnocenými aktivy – kdy jejich tržní cena (tj. ta cena, kterou je ochoten zájemce o dané aktivum zaplatit) proti účetní hodnotě je významně nižší, a naopak podhodnocená aktiva, kdy je tržní cena naopak vyšší. Například pozemky, které společnost nakoupila v minulosti a které se časem zhodnotily. Právě po takových aktivech pasou investoři, zda je ve společnosti najdou.

Odpisy 

Cenu těchto aktiv upravujeme tzv. odpisy. Kumulované hodnotě odpisu říkáme oprávky. Co se neodepisuje, to jsou pozemky. Proto jsem uvedl tu poznámku o podhodnocených aktivech. Ostatní aktiva už ano včetně budov a nemovitostí. Účelem odpisování není odhadnout, jakou mají v čase cenu, ale časově tuto investici přiřadit k výnosům a ziskům. Odpisy tak zajistí, že se ve výkazu objeví skutečná hodnota služby či výrobku.

A opět zde máme prostor k tvůrčí činnosti. Pokud se společnost třeba rozhodne, že nějaká technologie vydrží namísto 2 let 4, pak se odpisy rozloží do dvojnásobného období, a společnost zaúčtuje do svého výkazu každý rok o padesát procent nižší náklad. Do rozvahy se tak zaúčtují nižší oprávky, což se také odrazí ve vyšší hodnotě dlouhodobého majetku a tím i ve vyšší hodnotě celkových aktiv společnosti, což znamená také vyšší vlastní kapitál.

Nehmotná aktiva – Goodwill 

Nehmotná aktiva zahrnují vše, co má nějakou hodnotu, ale nelze se toho dotknout nebo to utratit. Mohou to být např. patenty, jméno výrobku, společnosti atd., zaměstnanci, zákaznický kmen apod.

Položku nehmotných aktiv - Goodwill najdeme obvykle u společností, které zakoupily podíly v jiné společnosti. Je to rozdíl mezi cenou, kterou kupující společnost zaplatila za kupovanou společnost a jejími čistými aktivy (tj. předpokládaná tržní hodnota mínus závazky).  

K hodnotě Goodwillu se lze dostat tak, že nakoupíte společnost řekněme za 120 miliónů korun. Takto jsme z našeho pohledu (nebo tržního) ocenili hodnotu této společnosti. Odečtete závazky této společnosti, zjistíte, že aktiva mají nakonec účetní hodnotu např. 70 miliónů korun. Kde je tedy rozdíl? Právě v položce Goodwillu a ta se nyní v rozvaze objeví v hodnotě 50 miliónů korun, tedy v rozdílu mezi cenou nákupu a hodnotou hmotných aktiv.  Když nahlédneme do naší rozvahy, pak se v ní sníží položka peníze, o 120 miliónů korun, hmotná aktiva se zvýší o 70 miliónů korun a zbytek je Goodwill, 50 miliónů.

Samostatnou kapitolou u této položky je její odepisování a uplatnění  odpisů podle zákona o dani z příjmů. Podle tohoto zákona není v ČR goodwill nehmotným majetkem. Za daňově uznatelný náklad není uznatelný odpis goodwillu vzniklého při nabytí vkladem nebo přeměnou, je-li zaúčtován do nákladů, tedy kladný goodwill.

Z pohledu účetních pravidel US-GAAP se ale Goodwill spíše blíží charakteru pozemků a svou hodnotu v čase neztrácí, naopak ji může ještě získávat. Tím, že tady není Goodwill odepisován, je ziskovost společnosti vyšší. „Umělecký přístup“ k nákupu společností takto vede k zaměření se na společnosti, u kterých můžeme co nejvíce podcenit hmotná aktiva. Pokud tedy nahlížíte do výkazů podle těchto účetních standardů, pečlivě tuto položku sledujte. Může se totiž stát, že pokud vypustíte tuto položku z rozvahy, může se ukázat, že závazky společnosti jsou vyšší než její aktiva. Pokud je tedy v rozvaze Goddwill podezřele vysoký, mějte se na pozoru.

Časové rozlišení a náklady příštích období. 

 Náklady příštích období jsou platby uhrazené v běžném účetním období, avšak vážící se k výkonům příštího (nebo příštích) období. Patří sem například nájem nějakých prostor, které vyžaduje majitel platit dopředu např. na celý rok, náklady na předzásobení, náklady na vývoj a výzkum, náklady na přípravu a náběh nové výroby, náklady na teplo, vodu, reklamní kampaně apod. Jde tedy o to, aby byl dodržen akruální princip a náklady a výnosy se účtovaly do období, s nímž věcně i časově souvisejí (tj. do období, kdy nastal výkon, který je jejich nositelem), nikoliv do období, kdy došlo k platbě. Důsledkem této zásady je potřeba náklady a výnosy časově rozlišovat vždy v případě, kdy se náklad s výdajem a výnos s příjmem nesejdou ve stejném účetním období. 

PASIVA 

Krátkodobé závazky 

Jsou ty s nimiž se počítá, že budou vyrovnány do 1 roku od  jejich vzniku.

Krátkodobé úvěry 

Patří sem krátkodobé revolvingové úvěry, kontokorenty, překlenovací úvěry, pokud nebyly řešeny v rámci běžného účtu, krátkodobé úvěrech poskytnutých na základě eskontovaných směnek apod. ,  poskytnutých bankami, spořitelními a úvěrními družstvy nejvýše na dobu jednoho roku.  Tyto krátkodobé úvěrové položky  jsou obvykle zajištěny krátkodobými aktivy, jako jsou  pohledávky a zásoby.

Krátkodobé obchodní závazky 

Zobrazují hodnotu, kterou společnost dluží svým dodavatelům za zboží, služby, materiál apod. Je to hodnota, která zobrazuje disproporci mezi dodávkou objednávky a skutečným zaplacením, kdy se doba splatnosti se obvykle pohybuje v rozmezí 30 – 90 dní.

Časové rozlišení a jiné krátkodobé závazky 

Tady řadíme vše ostatní, co společnost dluží. Například mzdy. Tu pracovníci dostávají následující měsíc po tom, co odvedli svou práci. A aby byly dodržena účetní pravidle, a došlo ke spárování výnosů a nákladů společnosti, které k sobě patří, měla by tato výplata být účtována k minulému měsíci. A To se děje přes tzv. dohadný účet pasívní.

Dlouhodobé závazky 

Patří sem všechny ty, které budou vyrovnány v časovém období delším, než je jeden rok. Patří sem například dlouhodobé bankovní úvěry a ostatní závazky společnosti tohoto charakteru, jako časově rozlišené bonusy, odložené daně, závazky z penzijních plánů apod.

Vlastní kapitál 

Když od aktiv odečteme závazky, dostaneme vlastní kapitál. To už jsme si řekli dříve. Zahrnuje prostředky poskytnuté investory a výsledek hospodaření minulých let.

Prioritní akcie 

Jedná se o speciální typ akcií, kdy investoři, kteří je drží dostanou dividendy z investice dříve, než držitelé kmenových akcií dostanou jakoukoliv částku. Navíc držitelé těchto akcií dostanou obvykle pevnou částku dividendy, proto jejich cena nepodléhá takovým výkyvům, jako cena běžných akcií. S prioritními akciemi jsou spojena pro vlastníka také různá omezení. Hodnota vykazovaná v rozvaze odráží cenu, za které byly prioritní akcie vlastníkovi poskytnuty. Většina prioritních akcií většinou obsahují omezení hlasovacích práv. Z tohoto pohledu mají prioritní akcie charakter spíše obligací. Rozdíl mezi prioritní akcií a obligací spočívá v tom, že majitel obligace obdrží fixní kupón, nebo úrokovou platbu, zatímco majitel prioritní akcie obdrží pevnou dividendu.

Společnosti využívají prioritní akcie jako formu financování společnosti, protože se výrazně liší od dluhu. Zatímco majitelé obligace, pokud nedostanou svou výplatu mohou společnost poslat do konkurzu, držitelé prioritních akcií tuto možnost obvykle nemají.

Kmenové akcie 

Tyto akcie na rozdíl od prioritních akcií jsou spojeny s hlasovacími právy. Síla hlasu je obvykle vázána na počet akcií, kdy jeden hlas = 1 akcie.  Jejich majitelé tak mají právo volit členy představenstva a hlasovat o dalších záležitostech týkající se akcionářů.

Ke kmenovým akciím se může, ale nemusí vázat výplata dividend. V rozvaze tyto akcie vyjadřují v tzv. „pari hodnotě“, což je nominální korunová hodnota přiřazená akcie jejím emitentem. Nominální hodnota je obvykle malá a nemá žádný vztah k tržní hodnotě akcie. Je třeba si také uvědomit, že výplata dividend se děje z vlastního kapitálu společnosti. Dopad do rozvahy si už asi umíte představit sami.

Emisní ážio 

Emisní ážio je hodnota, kterou investor původně zaplatil za akcii nad rámec nominální hodnoty. Uveďme si příklad: Akcie je prodávána za 10 Kč, a její emisní hodnota činila 3 Kč. Emisní ážio je tak 7 kč na jednu akcii. Emisní ážio není pouze záležitostí akcií, ale obecně jakéhokoli cenného papíru, u něhož se stanoví "přirážka" k nominální hodnotě. Emisní ážio je tak možné určit i u kmenového listu společnosti s ručením omezeným, převod dluhopisu aj. Stanovení emisního ážia nemá žádný vliv na základní kapitál společnosti. 

Výsledek hospodaření minulých let 

Jsou to zisky, které nebyly v minulých letech vyplaceny formou dividendy, a místo toho byly znovu investovány do podnikání. Tato hodnota reprezentuje celkový zisk po zdanění, který byl znovu investován nebo zadržen po dobu trvání společnosti. To také znamená, že může mít zápornou hodnotu.  Tady je třeba si uvědomit také to, že vlastní kapitál téměř nikdy neodpovídá tržní hodnotě společnosti. Pokud si tedy někdo představuje, že by hodnota výsledku hospodaření minulých let mohla být v dané výši vyplacena akcionářům v případě prodeje společnosti, pak je nutné zdůraznit, že ne. Je potřeba si uvědomit, které položky rozvahy a jak ji ovlivňují – viz. např. Goodwill, oprávky, atd.